Třídění odpadů je vlastně docela jednoduché a 73 % obyvatel ČR také proto své odpady již aktivně třídí.
Nastanou ale jistě chvíle, kdy si možná nejste jistí, jak s konkrétním druhem odpadu naložit.
Nevíte-li si rady, naleznete jistě odpověď níže nebo také na stránce věnované třídění odpadu www.jaktridit.cz.
V průměrné české popelnici zabírají nejvíce místa ze všech odpadů, proto je důležité nejenom jejich samotné třídění, ale hlavně sešlápnutí či zmačkání před vyhozením do kontejneru. Je přece zbytečné třídit vzduch. Navíc tak ušetříme náklady za časté vyvážení „poloprázdných“ kontejnerů.
Do žlutých nádob na plasty patří: |
Do žlutých nádob na plasty nepatří: |
|
– fólie, sáčky, plastové tašky Pěnový polystyren sem vhazujeme v menších kusech. |
– mastné obaly se zbytky potravin – obaly se zbytky čistících přípravků – obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek – podlahové krytiny – novodurové trubky |
Vytříděný plast putuje ze žlutých kontejnerů na třídící linku, kde se ručně třídí podle jednotlivých druhů. V kontejnerech je pestrá směs různých druhů plastů, z nichž každý má trochu jiné složení, vlastnosti i použití. Čím lepší dotřídění, tím větší je naděje, že se jednotlivé druhy podaří recyklovat na nové výrobky.
Způsob dotřídění odpadu se může na jednotlivých třídících linkách třídit. V našem kraji je aktuálně v provozu 7 třídících linek, v rámci ČR je jich pak celkově 125.
Z dotříděných plastů recyklací vznikají další užitečné produkty, jako např. dlažba, zahradní nábytek nebo protihlukové stěny u dálnic. Rozemleté PET jsou přeměňovány na vlákna, ze kterých se pak vyrábějí koberce, textilie nebo teplé výplně spacáků a zimních bund. Takto dostává odpad druhou šanci. Na území České republiky aktuálně působí desítky zpracovatelů druhotných plastů.
Logistické centrum Technických služeb Vsetín, a.s. vybudovalo vzdělávací centrum s kapacitou cca 50 osob, zaměřené především na edukaci a motivaci dětí v oblasti třídění odpadů. Program vedený zkušeným lektorem je sestaven z praktické ukázky, formou přímé návštěvy zařízení pro nakládání s odpady v místě školicího střediska, a z teoretické části, která je zaměřena na podrobný popis správného nakládání s odpady a jejich následné využití. Vše je koncipováno interaktivně. Ve školící místnosti jsou nainstalovány ukázky surovin získané zpracováním odpadů, které jsou předávány k dalšímu využití, a to k výrobě nových předmětů a výrobků. Žáci mají možnost osahat si druhotné suroviny, polotovary nebo recyklované výrobky a lépe se tak s nimi seznámit.
V rámci areálu technických služeb jsou navíc od roku 2017 k dispozici vzdělávací informační tabule Cesta odpadu a Desatero každého správného třídiče, které vysvětlují důležitost správného nakládání s odpady. Konstrukce informačních tabulí je vyrobena z recyklovaného plastu.
Více informací o samotné exkurzi je k dispozici ZDE.
KOVOZOO Staré Město je jedinečná kovová zoo, která vznikla 21.4.2012 a nachází se v zajímavém a netradičním prostředí zrekonstruovaného areálu bývalého cukrovaru ve Starém Městě u Uherského Hradiště.
Cílem KOVOZOO je ukázat malým i velkým návštěvníkům, že i ze zdánlivě nepotřebného odpadu mohou vznikat věci, které jsou nejen krásné a zajímavé, ale i nadále užitečné. Snažíme se, aby jsme spojili ponaučení se zábavou a zážitky malých i velkých. Založení KOVOZOO je v souladu s dlouhodobou vizí společností KOVOSTEEL A REC GROUP: „Být majákem ve světě recyklace a ekologické osvěty.“
V rámci areálu KOVOZOO byla v roce 2021 vybudována ekostezka stezka, která zahrnuje oboustrannou tabuli s otočnými válci znázorňující cestu odpadu, dále stolovou vitrínu se vzorky odpadů, výrobků a recyklátů. Vše je doplněno lavičkami. Veškeré konstrukce, včetně lavic, jsou vyrobeny z recyklovaného směsného plastu.
Ze všech tříděných odpadů právě papíru vyprodukuje průměrná česká domácnost za rok hmotnostně nejvíc. Modré nádoby na papír bývají nejsnazším způsobem, jak se ho správně zbavit. Alternativou ale může být také sběrný dvůr nebo výkupna druhotné suroviny.
Do modrých nádob na papír patří: |
Do modrých nádob na papír nepatří: |
|
|
|
|
– časopisy, noviny, sešity Obálky s fóliovými okénky sem můžete také vhazovat. Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Zpracovatelé si s nimi umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! |
– celé svazky knih (vhazovat pouze bez vazby, ve větším počtu patří na sběrný dvůr) – uhlový papír – termopapír (např. účtenky) – mastný nebo jakkoliv znečištěný papír Pozor, použité dětské pleny či použité papírové kapesníčky opravdu nepatří do kontejneru na papír, ale do popelnice! |
.
Sebraný papír z kontejneru slouží jako surovina pro další výrobu. Sběrový papír se při výrobě papíru běžně používá už desítky let. Prakticky v každém papíru, který dnes používáme, je nějaký podíl recyklované suroviny. Je logické, že chceme-li vyrobit kvalitní výrobky, musíme mít také kvalitní surovinu.
Kontejner s papírem se vyprázdní do svozového vozu. Naplněný svozový vůz pak míří na dotřiďovací linku. Tam se papír vyklopí na běžící pás a pracovníci ho ručně dotřiďují: vybírají případné nečistoty a rozdělují sebraný papír na jednotlivé druhy (noviny, časopisy, kartony, atd.). Každý z nich se zpracovává na jiného výrobky.
Způsob dotřídění odpadu se může na jednotlivých třídících linkách třídit. V našem kraji je aktuálně v provozu 5 třídících linek, v rámci ČR je jich pak celkově 125.
Papír – to jsou v podstatě celulózová vlákna. Čím delší je celulózové vlákno, tím kvalitnější je papír. Opakovanou recyklací se vlákna lámou a postupně zkracují, takže se recyklační cyklus dá zopakovat zhruba 5-7krát. Délka vlákna v papíru proto rozhoduje, na co se bude sběrový papír recyklovat.
Pro sběr a třídění skla jsou připraveny kontejnery dvou barev – zelený a bílý. Zelený slouží pro barevné sklo – nejčastěji zelené, hnědé nebo modré. Bílý kontejner je určen pouze pro sklo bezbarvé, čiré. Vždy dávejte sklo do kontejneru správné barvy – je to nutné pro jeho další kvalitní využití.
Do zelených* nádob na sklo patří: |
Do bílých* nádob na sklo patří: |
Do nádob na sklo nepatří: |
||
|
|
|
|
|
Barevné sklo jako například:
Tabulové sklo z oken se třídí do zeleného kontejneru, přestože je vlastně „čiré“ – je to dáno dalším způsobem zpracování. Kontejner se spodním výsypem má na boku dlouhý úzký otvor, kudy se dá okenní sklo vhodit dovnitř. Vhodným řešením je odvézt sklo rovnou do sběrného dvora. |
Sklo čiré, tedy: – sklenice od kečupů – sklenice od marmelád – sklenice od zavařenin – rozbité skleničky – rozbité skleněné mísy |
– keramika – porcelán – varné sklo – sklokeramika (např. pečící nádoby) – autosklo – zrcadla – drátované sklo – zlacená a pokovená sklaVratné zálohované sklo vracejte zpět do obchodu. |
*Sklo třídíme do zeleného nebo bílého kontejneru.
Pokud jsou k dispozici oba, je důležité třídit sklo i podle barev.
Pokud máte kontejner na sklo jen jeden, pak do něj dávejte sklo bez ohledu na barvu.
Vytříděné sklo není nutné rozbíjet, bude se dále třídit!
Sklo se na rozdíl od jiných složek dotřiďuje ručně pouze v první fázi a v dalších krocích se využívají stroje. Důvodem je potřeba vysoké čistoty suroviny. Používají se poloautomatické linky, kde se sklad téměř nemusí dotknout lidská ruka. Pro dotřídění je výhodné, když je sklo co nejméně rozbité. Na lince se z něj odstraňují hlavně nevhodné věci, které se do něj omylem dostaly- kameny, porcelán, kovové a plastové uzávěry a podobně.
Moderní dotřiďovací linky dokážou vytřídit nečistoty od skleněných střepů a roztřídit sklo podle barev. Barvu rozpozná laserové čidlo a přesně mířený paprsek vzduchu pak příměs „odfoukne“ pryč. Jednodušší a méně nákladné je však rovnou třídit sklo do zeleného a bílého kontejneru. Proto se takový sběr podporuje i v obcích ČR.
Sklo lze recyklovat stále znova, jeho kvalita se recyklací nemění. Proto se většina skla vytříděného z komunálního odpadu vrací do skláren, kde se přidává do sklářského kmene. O dalším využití skla rozhoduje hlavně míra jeho znečištění a barevnost. Výrobci skleněných obalů potřebují, aby znečištění skleněných střepů bylo co nejmenší. Sebemenší kamínek, kousek porcelánu nebo keramiky ničí sklovinu.
Komunální sklo se používá především na výrobu nových skleněných obalů – lahví na víno, nápoje, pivo, konzervárenské obaly apod.
Odpadní sklo však nejsou jen sklenice od marmelády. Na některé druhy skla, jako jsou třeba autoskla nebo sklo z obrazovek starých televizí, je třeba použít jiné postupy zpracování!
Mnohem později než ostatní složky komunálního odpadu se začaly třídit nápojové kartony od mléka, vína a dalších výrobků. Ročně se na světě vyrobí desítky miliard nápojových kartonů, takže rozhodně stojí za to je třídit. Materiály, z nichž jsou nápojové kartony vyrobeny, jsou velmi kvalitní.
Do nádob na nápojový karton* patří: |
Do nádob na nápojový karton* nepatří: |
|
|
|
|
– krabice od džusů, vína a jiných nápojů Nápojové kartony před vhozením do kontejneru řádně sešlápněte.
|
– „měkké“ sáčky (např. od kávy a různých potravin v prášku)
Neodhazujte sem ani nápojové kartony obsahující zbytky nápojů a potravin. |
*Nádoby určené pro sběr nápojového kartonu jsou označeny oranžovou samolepkou.
O místních podmínkách systému sběru tříděného odpadu vždy rozhoduje obec, proto se všude třídí jiným způsobem.
U třídění nápojového kartonu se můžete setkat se sběrem spolu s plastem, papírem, nebo dokonce samostatně.
Vytříděné nápojové kartony směřují k recyklaci. Jejich papírová vrstva je vyrobena z kvalitního papíru s dlouhými vlákny. O ten mají papírny velký zájem. Kartony se rozemelou a ze směsi se oddělují papírová vlákna, která putují dále do papírny jako surovina. Podíl obsahující plast a kov se používá většinou jako palivo.
Dalším, velmi moderním způsobem využití je zpracování kartonů na stavební desky. Rozemleté kartony se pod velkým tlakem a teplotou slisují – obsažený plast při tom funguje jako lepidlo. Desky jsou pevné, lehké a dobře se obrábějí. Dají se použít například na výrobu přepážek nebo třeba lehkého nábytku. Desky vyrobené z nápojových kartonů jsou tak odolné, že se dají použít i pro výstavbu budov.
Pro výstavbu domků se používají sendvičové panely, vyrobené z desek z nápojových kartonů a polysterenu, které se podle potřeby dál povrchově upravují.
Kovový odpad se u nás desítky let sbírá ve výkupnách. Sběr kovových odpadů stále více organizují ve větší míře obce. Mělo by to do jisté míry odradit nenechavce od ničení veřejného i soukromého majetku. Železný šrot můžete také pohodlně odevzdat ve sběrném dvoře v obci, kde vám sice nic nezaplatí, ale zase máte jistotu že ho od vás vezmou vždycky.
Oblíbené jsou též železné soboty, které na vesnicích často organizují hasiči nebo jiné zájmové spolky.
Mezi sbírané kovy patří: |
Mezi sbírané kovy nepatří: |
|
|
|
|
– vyprázdněné plechovky od potravin
|
– plechovky od barev – obaly od jiných nebezpečných látek – domácí spotřebiče – jiná vysloužilá zařízení složená z více materiálů (a to ani jejich demontované části)Na sběr všech těchto odpadů slouží sběrné dvory. Samostatnou kapitolu tvoří autovraky, jež převezmou a doklad o ekologické likvidaci vystaví na vrakovištích. |
Železárny šrot nutně potřebují, protože tím šetří energii i suroviny. Výhodou je, že železo i ostatní kovy je možno recyklovat prakticky neomezeně. Recyklací, tedy tavením a zpracování, se jeho vlastnosti nemění.
Kovy bývají často dotříďovány také pomocí separátorů kovů (velké magnety) také ve spalovnách, kompostárnách či dotřiďovacích linkách.
Sběrné dvory bývají pro občany k dispozici v obcích s více obyvateli. V případě menších obcí bývá zřízen společný sběrný dvůr ve středu oblasti nebo tzv. sběrná místa.
Sběrná místa se liší od sběrných dvorů zpravidla jednodušším administrativním režimem, neboť zde obce přijímají pouze omezené množství druhů odpadů a slouží výhradně pro obyvatele příslušné obce. Pojem však není v legislativě odpadového hospodářství vymezen.
Jedná se např. o starý nábytek, koberce, linolea, umyvadla, toalety, kuchyňské linky, elektrotechniku, drobný stavební odpad atd.
Tyto odpady můžete odvézt na sběrný dvůr, nebo využít mobilního sběru, pokud jej vaše obec organizuje. V případě, že v určitém časovém úseku produkujeme těchto odpadů velké množství – provádíme např. rekonstrukci domu, tak si objednejte a zaplaťte přistavení velkoobjemového kontejneru u specializované firmy.
.
Sběrné dvory bývají pro občany k dispozici v obcích s více obyvateli. V případě menších obcí bývá zřízen společný sběrný dvůr ve středu oblasti nebo tzv. sběrná místa.
Sběrná místa se liší od sběrných dvorů zpravidla jednodušším administrativním režimem, neboť zde obce přijímají pouze omezené množství druhů odpadů a slouží výhradně pro obyvatele příslušné obce. Pojem však není v legislativě odpadového hospodářství vymezen.
Tyto odpady, nebo obaly jimi znečištěné mají nebezpečné vlastnosti, které mohou ohrozit zdraví lidí a životní prostředí. Proto musí být využity, či odstraněny ve speciálních zařízeních. Tyto odpady nepatří do běžné popelnice na směsný odpad!
Mezi nebezpečný odpad patří: |
|
– staré léky – obaly od hnojiv nebo prostředků proti škůdcům a plevelu – prostředky proti hmyzu – nemrznoucí náplně do motorů – použité motorové oleje – různá rozpouštědla – domácí chemie, různé čističe a odmašťovače (zvláště ty na velkou špínu) – umělá hnojiva – barvy a laky – prostředky proti plísním – staré rtuťové teploměry – staré olověné baterie – zářivky – mastné obaly se zbytky potravin – obaly se zbytky čistících přípravků – obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek – podlahové krytiny – novodurové trubky |
Nebezpečné odpady můžete odkládat do sběrného dvora, nebo využít mobilního sběru, pokud je obcí organizován. Když si nevíte rady s nějakým prázdným obalem, podívejte se na jeho etiketu, vždy by měla být na jeho obalu informace, jak s daným obsahem naložit.
Staré léky můžete vrátit do jakékoliv lékárny.
JAK JE S NEBEZPEČNÝM ODPADEM DÁLE NAKLÁDÁNO?
Tento typ odpadu putuje na skládky nebezpečných odpadů nebo do spaloven nebezpečných odpadů. Jsou to specializovaná zařízení, která se v mnoha parametrech liší od skládek a spaloven komunálních odpadů (neplést!). Mají především mnohem přísnější podmínky k ukládání/spalování tohoto typu odpadu.
Sběrné dvory bývají pro občany k dispozici v obcích s více obyvateli. V případě menších obcí bývá zřízen společný sběrný dvůr ve středu oblasti nebo tzv. sběrná místa.
Sběrná místa se liší od sběrných dvorů zpravidla jednodušším administrativním režimem, neboť zde obce přijímají pouze omezené množství druhů odpadů a slouží výhradně pro obyvatele příslušné obce. Pojem však není v legislativě odpadového hospodářství vymezen.
Staré a nefunkční elektrické spotřebiče podléhají tzv. „zpětnému odběru„, který zajišťují specializované firmy. Jde o systém, jehož financování je zajištěno podobně jako u obalového odpadu. Každý, kdo uvede na trh nějaký výrobek, musí odvést určitý poplatek. S penězi hospodaří kolektivní systém, který z nich financuje provoz celého systému.
Místa, kde můžete zdarma odkládat takové vysloužilé výrobky, jsou označována jako „místa zpětného odběru„. Nejčastěji jsou zřízená ve sběrných dvorech, nebo v prodejnách elektro. Více informací se dozvíte na následujících odkazech:
VYSLOUŽILÉ ELEKTROSPOTŘEBIČE:
OSVĚTLOVACÍ ZAŘÍZENÍ:
BATERIE:
Doma se naše koše plní hlavně při vaření, když vyhazujeme slupky od brambor, ořezané kousky zeleniny, ale také odřezky masa nebo zbytky hotových jídel. Odborně řečeno jde o biologicky rozložitelný komunální odpad. Na rozdíl od plastů nebo skla se tyto zbytky rozkládají biologickou cestou, tedy pomocí mikroorganismů. Nemůžeme je recyklovat na nějaký výrobek, jako je tomu třeba u skla. Můžeme je ale využít a vyrobit z nich třeba kompost, nebo dokonce elektřinu.
Ve směsném (zbytkovém) komunálním odpadu je z pravidla více než 40 % biologicky rozložitelných materiálů, tedy těch, které se mohou rozkládat působením mikroorganismů.
Do bioodpadu zpravidla patří: |
Do bioodpadu zpravidla nepatří: |
|
|
|
|
– posekaná tráva |
– zbytky z masa – kosti – popel z topení uhlím – zbytek vařených a kořeněných jídel |
Speciální kontejner na sběr bioodpadu je provětrávaný. Díky tomu v něm bioodpad vysychá a neplesniví.
Někde vlastně ani není sběr bioodpadů nutný. Platí to pro vesnice nebo městské čtvrti s rodinnými domky – prostě všude tam, kde nemají lidé zahrady. Díky tomu mohou kompostovat sami a nepotřebují žádné svozy.
Obce se snaží tento způsob podporovat například tím, že lidem zapůjčí nebo levně prodají moderní kompostér. Je to výhodné pro občany, protože mají vlastní, kvalitní kompost, ale taky pro obec, která díky tomu nemusí investovat do vybudování celého systému pro sběr a zpracování bioodpadu.
Tento způsob zpracování odpadu je něco jako domácí kompostování, ale ve větším rozměru. Komunitní kompostér slouží pro několik domů, menší sídliště nebo ulici rodinných domků. Lidé, kteří se ke kompostování chtějí připojit, sem nosí zelené zbytky ze svých domácností a zahrádek. O pořádek kolem kompostéru a jeho „provoz“ se starají podle vzájemné dohody všichni zúčastnění. Když je kompost hotov, použijí ho na údržbu a zkrášlení okolí domů.
Také některý použitý textil je možné dále využívat, byť se vždy nejedná o klasickou recyklaci jako je tomu např. u papíru. Recyklovat textil lze pouze ve velmi omezeném množství, nicméně dále posloužit může i jiným způsobem.
SBĚRNÉ KONTEJNERY NA TEXTIL jsou určeny ke sběru použitého textilu, obuvi a doplňků, které ještě mohou najít využití. Jsou určeny pro vytřídění použitelného textilu pro různé charitativní organizace apod. To, co již nelze znovu využít v původním stavu, se buď recykluje, nebo spálí.
Do nádob na textil zpravidla patří: |
Do nádob na textil zpravidla nepatří: |
|
|
|
|
– veškeré oblečení Textil vhazujte do nádob ideálně v igelitových taškách. |
– netextilní materiály – silně znečištěné materiály (od potravin, krve, plísně, chemie, barev apod.) |