Jen čtyři procenta lidí přiznává, že odpad netřídí vůbec. Podle průzkumu agentury STEM/MARK, nejsou v přístupu k separaci odpadu velké rozdíly mezi věkovými skupinami, ochota třídit se však zvyšuje s úrovní dosaženého vzdělání.
Naprostá většina lidí třídících odpad to považuje za správné a ekologické. Svou roli hraje také finanční stránka, neboť tříděním je možné ušetřit místo v popelnici, a tedy platit méně za odvoz odpadu.Naopak lidé, kteří netřídí, jsou přesvědčeni, že i separovaný odpad nakonec skončí na jednom místě, je to pro ně příliš pracné nebo doma nemají dost prostoru pro nádoby na jednotlivé druhy odpadu.Nejsnadněji se podle dotázaných třídí papír, plasty a sklo, přičemž sklo alespoň někdy třídí 95 procent lidí, papír 96 procent a plasty 98 procent dotázaných. O něco horší přístup mají lidé k nápojovým kartonům, kdy 14 procent z nich, zejména mladých mezi 15 a 29 lety, je dává do směsného odpadu. Více než 70 procent občanů čas od času třídí také léky, kovy, elektrospotřebiče, baterie a akumulátory. Kolem 60 procent dotázaných takto přistupuje i k lepidlům, barvám nebo motorovým olejům.Nejhorší přístup pak mají lidé k bioodpadu. Ten netřídí 42 procent dotázaných a schopnost a ochota jej separovat klesá s rostoucím počtem obyvatel místa, kde žijí. Za nejhůře tříditelný druh odpadu jej považuje 25 procent dotázaných, kteří nejvíce žijí ve městech nad 100 000 obyvatel. Předstihuje tak lepidla a barvy, které za nejhůře tříditelné považuje 19 procent lidí, a motorové oleje, na které má tento názor 15 procent občanů.V rámci průzkumu odpovídalo 515 lidí ve věku od 15 do 59 let.Zdroj: ekolist.cz